Syndrom karpálního tunelu – příznaky a léčba
Co to je syndrom karpálního tunelu?
Karpální tunel (Canalis carpi) je úžinou v oblasti zápěstí, která z anatomického hlediska představuje riziko pro vznik tzv. syndromu karpálního tunelu. Syndrom karpálního tunelu je stav, při kterém dochází ke stlačení nervu horní končetiny (nervus medialis), který prochází karpálním tunelem. Tento tlak bývá způsoben mechanickým přetížením, ale také souvisí s ischémií či zúžením cévy vyživující nerv.
Jak se projevuje syndrom karpálního tunelu?
Syndrom karpálního tunelu se zpočátku projevuje brněním, mravenčením či poruchami čití v klidu v oblasti prstů ruky mimo malíček, čemuž se odborně říká parestezie. Tyto projevy se často zhoršují po zatížení ruky či při zdvižení horní končetiny (např. držení knihy při čtení, řízení automobilu). Tyto nepříjemné vjemy pacienty budí i v noci. Někdy pacienti vnímají naopak přecitlivělost nebo pálení prstů či bolesti v zápěstí na dlaňové straně, které mohou vystřelovat až k rameni. Z hlediska mechanického může být pozorovatelný tzv. příznak svíčky, kdy je narušen pohyb, při kterém dochází k přesunu palce do opozice a do vztyčené pozice palce kolmo k rovině dlaně. Při postupu onemocnění dochází k neobratnosti při jemné práci s prsty, při stisku při uchopování drobných předmětů, u zapnutí knoflíku, zipu, sponky do vlasů apod. Ruka může být oslabena natolik, že předměty mohou až nechtěně vypadávat z ruky.
Co je rizikem pro vznik karpálního tunelu?
Rizikovými faktory pro vznik karpálního tunelu jsou:
- ženské pohlaví (ženy bývají postiženy až 3x častěji než muži) a to zejména v souvislosti s hormonálními změnami (těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, menopauza)
- intenzivní a dlouhodobé rizikové činnosti či povolání (práce v dílně, práce na zahradě, ale i dlouhodobá práce s obyčejnou počítačovou myší bez podložky nebo hra na strunné nástroje)
- mnohá chronická onemocnění postihující nervy (diabetes mellitus, hypotyreóza, revmatická onemocnění)
- změny po úrazech a další
Diagnostika karpálního tunelu
Diagnostika syndromu karpálního tunelu se provádí na základě symptomů, který pacient doktorovi popíše, souboru pohybových a kompresních testů, které lékař u pacienta provede a také pomocí elektromyografie (EMG), tedy jednoduchou a neinvazivní metodou využívající jehlové elektrody zásadní pro ověření/potvrzení diagnózy.
Jak syndromu karpálního tunelu předejít?
Prevence spočívá zejména ve správném nastavení pracovních podmínek, aby se zabránilo přetěžování horních končetin. Pomoci může např. využití dostupných technologií a mechanizace činností, časté přestávky či střídání činností, využívání protivibračních rukavic v případě, že je člověk ve větší míře vystaven vibracím. Naopak žádoucí je vhodné cvičení rukou se správným zatížením a protažením. Ulevit přetíženým končetinám mohou v některých případech také dlahy - zápěstní ortézy (Mueller Adjust-To-Fit Wrist brace bandáž, 3M Futuro Comfort Fit univerzální zápěstní bandáž) či metoda tejpování (GM Kinesio tape).
Jak mírnit syndrom karpálního tunelu?
Výběr vhodného terapeutického postupu se opírá o diagnostiku a míru postižení. Buď je nasazena konzervativní léčba, nebo je doporučeno operativní řešení. Volba terapie se také odvíjí, zda jde profesionální či neprofesionální syndrom karpálního tunelu, tedy syndrom související či nesouvisející s povoláním pacienta. Základem konzervativní léčby je vždy alespoň 2 týdny trvající klidový režim a někdy i znehybnění zápěstí. Mírnit otok a bolesti mohou rovněž chladivé obklady a chladivé lokální gely a mazání (Konopíčko chladivé konopné mazání, VoltaNatura chladivý masážní gel, Sněhurka chladivý gel s kostivalem a kaštanem, Cannaderm Mentholka EXTRA chladivé mazání, Cemio Kamzíkova konopná mast chladivá). Z léčiv lze nasadit přípravky s obsahem účinných látek snižujících bolest, otok a zánětlivé projevy – tedy antiflogistika (např. ibuprofen, diclofenac atd.) a to ve formě lokální (gely, krémy, masti, náplasti atd.) či systémové (např. tablety, kapsle) (Ibalgin, Voltaren, Flector apod.). Nárazově zmírnit bolest může také mast s lokálním anestetikem (Emla).
Lékař může také předepsat léčiva s obsahem diuretik, tedy látek vedoucích k odvodnění a také snížení otoku či injekčně aplikovat lokální anestetika (mírnící bolest) a steroidní látky snižují otok a další zánětlivé projevy.
Doplnit léčbu může také vhodně nastavená fyzioterapeutická či ergoterapeutická doporučení (vhodné cvičení ruky), laserové ošetření či rázová vlna. V případě, že tato léčba není efektivní, přistupuje se poté k operativnímu řešení, které má obvykle velmi dobrou prognózu. Cílem této terapie je snížení tlaku na nerv díky dekomprese nervu pomocí narušení vazu ligamentum carpi transversum. Ambulantní zákrok v lokální anestezii trvá kolem 10 minut.
V nabídce jsou také zdravotnické prostředky a doplňky stravy pro zvláštní lékařské účely vhodné k prevenci i již při probíhajícím syndromu karpálního tunelu (Karpal Akut, Karpalex CBD, Cemio AU!Block) s obsahem bylinných extraktů a dalších složek mírnících projevy SKT jako je ztuhlost, zánět, snížená pohyblivost a citlivost. Podpořit nervový systém a léčbu mohou léčivé přípravky s obsahem vitaminů ze skupiny B (Milgamma N, Neurobion, Pyridoxin). Vybrat si můžete také z doplňků stravy zaměřených právě na nervový systém (např. Neuromedic, Neurotamin, Revitanerv, Aneurox) či s obsahem hořčíku (např. Premium Magnesium B6 Forte, NatureVia Magnesium, Magne B6, Zdrovit MaxiMag). Při otoku také mohou ulevit léčiva s obsahem aescinu (Aescin Teva). Ke snížení citlivosti na bolest je určena také náplast Au-Medic blokátor bolesti.
Dufek J. Profesionální syndrom karpálního tunelur. Neurol. pro praxi, 2006; 5: 254–256.
Minks E, Minksová A, Brhel P, Babičová V. Profesionální syndrom karpálního tunelu. Neurol. praxi. 2014;15(5):234-239.
Osiak K, Elnazir P, Walocha JA, Pasternak A. Carpal tunnel syndrome: state-of-the-art review. Folia Morphol (Warsz). 2022;81(4):851-862.
Padua L, Coraci D, Erra C, Pazzaglia C, Paolasso I, Loreti C, Caliandro P, Hobson-Webb LD. Carpal tunnel syndrome: clinical features, diagnosis, and management. Lancet Neurol. 2016 Nov;15(12):1273-1284.
Rotem G, Arami A. Carpal Tunnel Syndrome. Isr Med Assoc J. 2023 Jul;25(7):507-510.
Smrčka M, Vybíhal V, Němec M. Syndrom karpálního tunelu. Neurol. praxi. 2007;8(4):243-246.